Praha 4 – Modřany
tel: (+420) 241 761 138
email: mrackova@mrackova.cz
REDIZO: 60 00 37 517
IČO: 61 38 73 63
Život školy
Škola formální
Akce školy
Výstava hlavolamů
V pátek 15. září jsme jeli s pí uč. Böhmovou z 2. stupně na výstavu hlavolamů. Viděli jsme všemožné hlavolamy, samozřejmě nechyběl ježek v kleci. Některé hlavolamy jsme si mohli také koupit. Nejvíce se mi líbilo, že se na výstavě daly hrát různé hry, takže jsem si s sebou přivezla hezké zážitky. Určitě bych doporučila všem, aby tuto výstavu příští rok navštívili také. mag
Zase vidíme kousek dál za humna
Během září a října proběhla v naší škole velmi vydařená akce. Každá třída měla možnost zhlédnout program připravený nadací Divoké husy s názvem Change the Game. Mladí pedagogové, kteří strávili několik měsíců v brazilských slumech a zevnitř poznali každodennost a tíhu starostí chudých i nejchudších rodin, dostali výborný nápad. Je třeba dětem vyprávět o dětech. O stejných věcech, které prožíváme i v naší zemi, jen se na ně je třeba dívat „brýlemi“ brazilského slumu. Žádné přednášky a suchopárné informace! Jedině dětem přístupná živá forma má naději, že u dětí uspěje a díky ní předané zprávy o životě jiných, ne tak šťastných jako jsme my, mohou zapustit kořeny a možná, někdy v budoucnu, pomoci malinko vylepšit svět. Hra – znají ji děti na celém světě. Co je stejné na brazilských a našich hrách? A co není? Děti, pojďte si zahrát s hračkami dětí ze slumu! A kde je brazilské děti koupily? Nekoupily. Prostě jsou tak chudí, že na hračky nezbývá (často i na jídlo a školu je peněz málo). Vyrobily si je! Umíte to také? Už jste to někdy zkoušely? Je prima si hrát s vlastnoručně vyrobenou hračkou. A proč vlastně mají tak málo peněz? Můžeme jim pomoci? – Tahle otázka zaznívala často. Ale velmi spontánně, vždyť si přece spolu hrajeme, jsou to naši kamarádi! My jim také pošleme naše hračky, aby je poznaly a pohrály si s nimi. Proto název Change the Game. Třeba půjde naše kamarádství i dál, kdoví? Ale rozhodně už nám nejsou cizí. Víme o někom, s jehož hračkami jsme si hráli. A tomu se přece lépe pomáhá, nebo ne? pí uč. Manková
Londýn
26.9. – 1.10. 2006
Když se řekne Londýn, mnohým z nás se vybaví hlavní město Velké Británie, slavný Big Ben, britská královna nebo legendární skupina Beatles. A právě do tohoto evropského velkoměsta měla hrstka z nás jet. Žáci byli vybráni ze všech ročníků druhého stupně, takže jeli žáci od šestky do devítky. Spolu s 25 dětmi jela i pí uč. Zusková, p. uč. Šuslík, pan Šklíba, pí uč. Hordinová a naše průvodkyně z Ostravy paní Katka. Okolo šesté hodiny večerní v úterý 26.9. jsme přešlapovali u Mc´Donaldu spolu s kufry a starostlivými rodiči, kteří se báli, aby se jejich ratolestem něco nestalo nebo se náhodou ve velkoměstě neztratili. Po pár počátečních zmatcích jsme byli všichni rádi, když jsme do autobusu nasedli a nechali se unášet směr Plzeň. Snad každý byl napnutý, co ho v Anglii čeká a nemine. Musím říct, že čtrnáctihodinová cesta autobusem přes německo, Belgii a Francii do přístavu Calais byla pro všechny namáhavá. Nemůžete srovnávat pohodlnou postel, kam se v pohodě vejdete, a sedadlo v autobuse, kde se mačkáte se svým sousedem. Přesto jsme něco málo po deváté dorazili přes Eurotunel, který spojuje Anglii a Francii pod kanálem La Manche, do Anglie. Kolem desáté jsme už byli v Canterbury, kde někteří z nás navštívili katedrálu a pak se vadali do Greenwich, kde se nachází nultý poledník a měří se tu světový čas. Hodně z nás se vyfotilo jednou nohou na západní a druhou na východní polokouli. Kolem sedmé jsme přijeli před knihovnu v městečku, kde žily naše rodiny. S ubytováním byly menší problémy, ale nakonec se každý dostal do své rodiny. Druhý den jsme navštívili nejznámější dům voskových figurín Madame Tussauds, kde jsme kromě známých osobností viděli různé druhy poprav a dozvěděli se spoustu informací o historii Londýna. Pak jsme zamířili do Britského muzea, kde jsme objevili spoustu zajímavých kousků od pravěku po současnost. Nakonec následoval odjezd do rodin. Pátek byl ve znamení rozdělení dětí a učitelů na dvě skupiny. Jedna skupina šla do pevnosti Toner, Toner bridže a Puding Lane, kde začal londýnský požár v roce 1666. Druhá skupina zamířila na Londýnské oko, odkud je vidět celý Londýn z ptačí perspektivy. Střet obou skupin byl u katedrály sv. Pavla, která má největší kopuli na světě. Sobota byl náš poslední den v Londýně. Zezačátku jsme zamířili k již zmiňovanému Big Benu a Parlamentu, Westminster Abey, kde se konají všechny královské korunovace. Pak jsme navštívili Downing Street, kde bydlí premiér a došli jsme až k ministerstvu obrany a námořnictví, kde se konala první výměna stráží na koních. Druhá výměna byla před Buckinghamským palácem. Náměstí Piccadily Cirkus je jedno z nejatraktivnějších míst Londýna. Následovala National gallery, která leží na Trafalgar Square a pak cesta domů do Prahy. Cesta byla stejná a do Prahy jsme dorazili v neděli kolem poledne. Mně se zájezd do Londýna moc líbil, odvezla jsem si spoustu zážitků a zajímavostí. Tímto bych chtěla poděkovat pí uč. Zuskové, panu učiteli Šuslíkovi, pí uč. Hordinové a všem, že to tam s námi vydrželi a hlavně tento zájezd zorganizovali. Doufám, že to nebylo naposledy. loliicka
Přemožitel kanálu La Manche
beseda 9. ročníku
27. září 2006 se uskutečnila ve škole beseda s panem Janem Novákem, přemožitelem kanálu La Manche. Žáci 9. tříd si poslechli mnoho zajímavých zážitků ze života světově proslulého sportovce. Vzhledem k zájmu žáků byla přislíbena další návštěva s promítáním dokumentárního filmu. Je to již podruhé, co jsme u nás ve škole významného plavce přivítali a jsme rádi, že k nám našel cestu i jako člen školské rady. pí uč. Böhmová
Hornický skanzen Březové hory – Příbram
V úterý 10. října jsme jeli se třídou 5.C na exkurzi do dolu Anna v Příbrami. Měli jsme tři prohlídky. V první prohlídce nám paní průvodkyně povídala o velkém parním stroji. Řídila ho jen jedna osoba – strojník. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Nejdřív jsme jeli vláčkem, který jel rychlostí 15 km/h. Podívali jsme se do zatopené štoly. Jenom dvě patra z 41 pater nebyla zatopena. Pan průvodce nám také ukázal posledního permoníka v dole. Potom jsme si nasadili helmy a vzali si baterky. Sjeli jsme výtahem do podzemí, tam jsme chodili různými chodbami, kde byla velká tma. Nahoru jsme museli jít po schodech a vyšli jsme v dole Vojtěch. Teď už víme, že patronem všech horníků v Evropě je sv. Barbora, horníků v Březových horách sv. Prokop. žáci 5.A; sepsala Š. Žárová
Mráček zpíval VOSE
Hudební soubor Mráček měl v letošním roce první možnost představit se veřejnosti. Složení souboru se omladilo, odešly žákyně loňských devátých ročníků a řady zpěváků posílili letošní páťáci. Pozvání k hostování s Mráčkem přijal pan učitel Klepač. Spolupráce s panem učitelem Šuslíkem, který souboru zajišťuje repertoár i technickou podporu našeho hudebního studia, je příjemnou samozřejmostí. Měli jsme tu vzácnou možnost pokřtít svým zpěvem přírodní amfiteátr v nově vzniklém prostoru za naší školou. Byla to pro nás velká čest zahajovat program slavnostního uvedení do provozu Veřejného oddechového a sportovního areálu (VOSA). pí. uč. Veřtátová
Jede traktor, jede
Víte, co jsou biopotraviny? Nevíte? My jsme to do 25.10.2006 také všichni nevěděli! Toho dne jsme navštívili Národní zemědělské muzeum v Praze. Byla tam hezká akce, kterou pořádalo Ministerstvo zemědělství ČR. Dozvěděli jsme se nejen, co to jsou biopotraviny, ale také, kde vznikají, jak je poznáme a proč jsou dražší než běžné potraviny. Naučili jsme se rozpoznávat biopotraviny od ostatních a dozvěděli jsme se, kde si je můžeme koupit. Něco nás ale překvapilo. Představte si, že, když si koupíme biopotravinu vyrobenou v České republice, šetříme životní prostředí. Jak to souvisí? Nepodporujeme tím dovoz potravin z dalekých zemí kamiony. Ty nám přece ničí a zacpávají naše silnice a „zasmraďují“ naši zemi výfukovými plyny. STOP! Už nechci hrášek z Číny, raději bych jedl hrášek z Polabí, přestože třeba nebude mít tak lákavý obal. Možná, že bude dokonce čerstvější. Pořadem nás provázeli moderátoři Vanda a Standa ( možná je někdo zná z podvečerního vysílání pro děti v Českém rozhlase I.). Standa skládá pěkné ekologické písničky a Vanda moc hezky zpívá. Taky nás jednu naučili a dokonce jsme si s nimi všichni i zatancovali. Když pořad skončil, mohli jsme si prohlédnout výstavu „Jede traktor, jede“. To bylo něco pro kluky! Byl tam první traktor, který byl vyroben v USA v době I. světové války. Představte si, že ho vymysleli a vyrobili kvůli ní. Na frontu museli jít bojovat nejen muži, ale i koně. A doma zbyly ženy a neměly tolik sil, aby mohly orat a obdělávat pole. A najednou, pomocník pro osamělé hospodářky – první traktor. Prý je i dnes provozu schopný, jen by nám zničil asfalt. Měl sice kola, ale bez pneumatik. Jen železná a ty zabíraly na poli s fortelem. Jó, tehdy ještě nebývaly asfaltky od Atlantiku po Tichý oceán. Ještě plno jiných zajímavostí jsme viděli, traktory německé i české, kombinované i univerzální. Výstava je to moc zajímavá a doporučujeme ji hlavně klukům. Že nevíte, kde je Národní zemědělské muzeum? Přece hned vedle Národního technického muzea (to je teď zavřené, protože se rekonstruuje) na Letné v Kostelní ulici. Je to stejná „kachlíková“ budova jako Technické muzeum, jen je blíže k Letenské pláni. Přejeme vám, abyste si odnesli také tak pěkné zážitky. třída 4.C
Sokrates
Naše škola je od letošního školního roku zapojena do programu Sokrates. Oficiálně jsme partnerský program evropských škol odstartovali setkáním v Praze 18.-23. října 2006. Do programu, jehož spojujícím prvkem je kultura evropských zemí, zvláště pak tanec, je zapojeno 6 evropských škol. Jedná se o tyto země: Španělsko, Polsko, Turecko, Itálii, Anglii a naši školu v České republice. Co všechno se u nás ve škole dělo? Kromě toho, že jsme si všichni pořádně procvičili angličtinu, protože ta je hlavním světovým jazykem, jsme také hráli, zpívali, tančili, zkrátka bavili se společně s lidmi, dalo by se říci, z tak různých zemí… Vždyť zvláště tanec byl pro nás obrovským spojujícím prvkem. –pat-
Padělky
V úterý 7.11. k nám do školy přišel pan Brož, měl nám totiž vyprávět o padělcích. Jeho povídání bylo doplněno promítáním ukázek různých případů a padělků. Povídání zabralo celé dvě hodiny, můžeme si tedy troufnout tvrdit, že jsme si z toho mnoho odnesli. Napíšeme vám pár zajímavostí, které jsme se dozvěděli:
-první peníze byly v Mezopotámii (plíšky atd.), Číňané pak začali používat papírové bankovky -roku 1929 byla v Ženevě vytvořena smlouva proti padělkům -za padělání jsou vysoké tresty (jako za vraždu - až 15let) -existují padělatelské dílny, dílny které padělají eura, jsou např. v Bulharsku a Itálii -kopírovací zařízení jsou v této době opatřeny programy proti padělkům (bankovky se nedají okopírovat) -nepadělají se jen peníze, ale i šeky, platební karty, dokumenty jako např. občanské průkazy, řidičské průkazy a pasy -bankovky jsou chráněny ochrannými prvky: průsvitka (vodoznak,vodotisk) je např. hlava Boženy Němcové, ve vodotisku se nachází na volném místě vlevo, ale není vidět ochranná vlákna (jsou v papíru, nejsou vidět) ochranný proužek tiskové techniky číslování bankovek (neexistují dvě stejně očíslované) optické prvky hologramy a jiné
- v ČR je nejvíce padělanou bankovkou 500Kč -roku 1861 se objevily první dolary -dolary nemají tak dobré ochranné opatření -1. padělaná bankovka v ČR se našla roku 1993 v baru, byla černobíle okopírovaná, vybarvena pastelkami (200Kč) - padělek můžete někdy poznat pouhým okem, většinou je v padělku nedotažená čára atd.
To jsou asi všechny zajímavosti, které jsme vám chtěli napsat. Pan Brož nám toho povyprávěl o mnoho víc, kdybychom ale měli napsat vše, nezbyly by nám stránky v Kukátku. Moc se nám to líbilo a myslíme, že dvě hodiny, které jsme strávili posloucháním vyprávění pana Brože, nebyly vůbec promarněny. A.Jerglová, H. Pustinová, 7.B
Máte rádi poštovní známky?
Naše třída 8.B se zúčastnila projektu o poštovních známkách. Viděli jsme spoustu zajímavých poštovních známek, např. T.G. Masaryka. A viděli jsme přenádhernou poštovní známku větší velikosti s názvem: „Naše hymna“, jejíž cena přesahuje 250 000 Kč. Po výkladu pana Nejedlého jsme si filatelistickou sbírku mohli prohlédnout a mezi oceánem známek nás upoutaly hlavně ty pohádkové, známky se známými osobnostmi, s rostlinami a další. Tento starší pán díky své sbírce již vyhrál 3 medaile, které nám ukázal a na které je právem hrdý. Pokud jste jeho sbírku ještě neviděli, doporučujeme ji, určitě stojí za prohlédnutí. David, Tomáš, Vašek, 8.B